Rozhodli jsme se pro vás připravit sérii mini rozhovorů a medailonků, kde vám budeme postupně představovat tým Jen se leje. Kdo za produkty stojí a kdo je tvoří.
O naší švadlence Janě říkáme, že má zlaté ruce a potřebovaly bychom ji naklonovat. Šije s láskou vaše kabátky a produkty, umí je upravovat na míru a dělá nové střihy.
Janu známe celý náš život. Oběma nám se ségrou šila oblečení a maturitní šaty, byla tak vždycky součástí našich důležitých okamžiků. Jana nikdy neztrácí hlavu a říká: zázraky na počkání, nemožné do 3 dnů :)
Bez Jany by prostě Jen se leje nebylo tam, kde je teď.
Co, nebo kdo tě přivedl k šití?
Je pravda, že všude v naší rodině stál šicí stroj a já jsem byla jako dítě zvídavá, co ten stroj umí. Nejvíc jsem obdivovala svoji babičku, která uměla nejen na stroji šít, ale perfektně ovládala ruční šití. Ta mě taky vedla k tomu, abych se naučila plést, háčkovat a šít. Byl to určitě nelehký úkol, protože jsem levák.
Ale zřejmě nejvíc budu mít v genech po dědovi, který byl krejčí a svoji zručnost využíval hlavně při opravách vojenských uniforem a po válce civilního oblečení.
Tvořila jsi už od dětství? Ovlivnila tě nějakým způsobem škola?
Jak dalece se u mě v dětství/dospělosti objevovaly tvořivé tendence si nevybavuji, ale určitě si pamatuji na můj první krejčovský výtvor. Byl školní karneval a matka neměla čas, tak jsem si sama vyrobila karnevalový kostým. Z klotového pracovního pláště tmavěmodré barvy jsem vytvořila noční oblohu pošitou zlatými hvězdičkami a měsícem vyrobené ze staniolu. Paní třídní učitelka žasla nad tímto výtvorem, ale jestli sklidil úspěch i u ostatních dětí, to netuším :)
Výběr školy v tomto oboru nebyl nijak upřednostňován, spíše vybrán jako vhodný v dané době. Na střední odbornou školu jsem chodila v Brně a dílny navštěvovala v továrně Kras Brno. Tam jsem získala největší potenciál zkušeností od střihárny počínaje a žehlírnou konče.
Co byl tvůj nejtěžší kousek oblečení, který si ušila ve svém životě?
Mým nejtěžším kouskem oblečení byly až po mnoha letech maturitní šaty pro naší manažerku Jen se leje Marušku, které měly vypadat přesně jako jedna večerní róba Kate Middleton, vévodkyně z Cambridge. Nebylo vůbec jednoduché zpracovat plisované a krajkové části, samozřejmě ve stejném barevném provedeni. Ale v tom nejranějším krejčovském začátku považuji za úspěch moje drůžičkovské šaty. Oboje nejnáročnější šaty přikládám na fotkách.
Jaký produkt nejradši šiješ v Jen se leje?
Nemám vybraný žádný produkt, který bych šila nejraději. Samozřejmě ty dětské modely jsou nejroztomilejší. Holky se smějí, že mám ráda hodně náročné úkoly, např. když mám přizpůsobit výrobek na požadovanou velikost, třeba pánský kabátek na volejbalistu s výškou kolem dvou metrů a povede se to, mám obrovskou radost. A o to větší, že vycházím jen ze zadaných rozměrů.
V čem je šití pro Jen se leje specifické? Např. materiál pláštěnkoviny, atd.
Myslím, že šití pro Jen se leje je specifické hlavně kvalitním materiálem. Tento materiál pláštěnkoviny má velké možnosti v užití, barevnosti, kombinaci s jinými látkami a hlavně snadnou údržbou.
Když zrovna nešiješ, co nejraději děláš ve svém volném čase?
No to je otázka na tělo, jsem člověk mnoha zájmů, největším koníčkem zůstalo šití, i když v mém životě bylo víc profesí.
Ráda maluji, čtu, miluji moře, slunce, zahradu a cestování. Mým největším přáním ještě je předat zkušenosti svým šikovným vnučkám, které jsou také velmi kreativní.
